Jak poznat mor ve včelstvu

Vnímavé k nákaze jsou nejmladší larvičky, které se nakazí sporami z potravy. Po vyklíčení se bacily množí v trávicím traktu plodu, pronikají do tělní dutiny a hemolymfou se šíří do celého těla. Bakterie se v buňkách tkání hostitele namnoží, a tím buňku zničí. Dělnice s dobrým čistícím pudem nakažené larvy často odhalí a odklidí je z buněk. Na to, že se ve včelstvu něco děje, nás může upozornit zjištění mezerovitého plodu (viz Obrázek 1).

Mezerovitost plodu upozorní na špatný stav včelstva.

Nakažené larvy hynou zpravidla po zavíčkování, v případě napadení virulentnějšími kmeny i dříve. Uhynulé larvy postupně mění barvu a rozkládají se, až vzniká kašovitá hnědá zapáchající hmota. Víčka těchto buněk tmavnou, propadají se a mohou se v nich objevit i otvůrky (viz Obrázek 2).

Víčka buněk s uhynulými larvami jsou často ztmavlá,
propadlá a mohou mít i otvůrek.

Že jde o mor včelího plodu poznáme vždy, když se po nabrání klihovité hmoty na párátko či sirku táhne nitka i několik centimetrů dlouhá (viz Obrázek 3). Pozor však, tuto vlastnost si lyzovaná hmota larvy udrží jen několik hodin až dní. Pokud se tedy nitka netáhne, neznamená to, že jsme diagnózu vyvrátili!

Pokud se klihovitá hmota za sirkou táhne jako nitka,
jde o jasný průkaz moru včelího plodu.

Hmota postupně vysychá, až vytvoří na spodní straně buňky příškvar (viz Obrázek 4). Důležitým symptomem v případě moru je, že tento příškvar lze z buňky jen velmi těžko vyjmout.

Pokud klihovitá hmota vyschne, vzniká příškvar,
který z buňky nelze snadno vyjmout.